Nemůžu ustupovat věčně

11. května 2013 v 0:18 |  z mého světa
Kuba napsal, nebyla to hádka, ale otázka, co mi je mě zarazila. Podlě něj jsem mu měla napsat. Ne, já mu psala. Na sms neodpovídal. Poté krátká reakce na facebooku. Proč se mám snažit jen já? Kdyby mu na mě záleželo, psal by. Zeptal by se, jak se mám. Měl by starost, jako jsem měla já o něj. Bála jsem se, že se mu něco stalo. Napsala jsem mu upřímně, co cítím. Napsala jsem, že nejsem typ, co by se doprošoval. Nebudu si na nic hrát.

Nejlepší kamarád mi poradil, ať se omluvím, že jsem nenapsala, jestli to chci vážně urovnat. Že se mám omluvit? Tohle nedělám, neomlouvám se, když nemám za co. Protože já psala, psala jsem posledně, stále to bylo na mně. Mám svojí čest a ani kluk, který mě tak přitahuje, s kterým chodím mi jí nesebere. Nejsem holka, co udělá to, jak si kluk pískne. U něj už jsem to udělala několikrát, nechci to stále opakovat. Mrzí mě to. Je paličatý, snad ještě paličatější než já. A to je těžké. Jsme rozdílní, ale v tomhle stejní. Oba si stojíme za svým názorem, a chceme dosáhnout své pravdy. Svého názoru.

Já ho beru takového jaký je, vím o jeho chybách, ale nevadí mi. Mám jich sama spousty. Ale díky němu jsem s nimi bojovala, překonávala jsem sama sebe, dělala to, co normálně nedělám. Omlouvala se, když jsem neměla za co. Ustupovala, když jsem nemusela. Psala mu, protože jsem měla strach. Šla za ním, když jsme byli oba ve stejném autobuse a bylo na jednom z nás, aby udělal první krok k usmíření. Nic z toho nedělám, neumím to. Ale byla jsem schopná se to naučit během pár vteřin, protože jsem se bála, že ho ztratím. Už se ale nechci měnit. Nechci se přizpůsobovat. Proč se někdy nemůže zkusit překonat on? Kvůli mně. Uvidím, jetsli mu za to stojím.

S Michalem se mi píše dobře. Je ke mně milý a hodný. Je starší a rozumnější. Nechci si s ním nic začínat, když s Kubou není nic vyřešené. Ale už teď vím, že by stálo za to, ho osobně poznat. A že by byl pro mě lepší. Začínám ztrácet naději, že se to s Kubou zlepší. Nemyslím, že se kvůli mně změní. Nebo se pokusí něco zlepšit. Sama nevím, co dělat. Nedává mi to, co bych si přála. Ale vysvětlete to pocitům. Dám tomu ještě čas, ten přinese změny, nebo nechá vylézt pravdu na povrch.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N* N* | Web | 11. května 2013 v 11:33 | Reagovat

Taky mám často pocit, že se snažím jenom já. Zkoušela sis o tom s ním promluvit osobně? Nebo si s ním míň psát a víc povídat.

2 Bee Bee Bee Bee | Web | 11. května 2013 v 12:23 | Reagovat

Jo, jedinej, kdo se snaží, jsem já... A on je pak uraženej, protože si ho nevšímá, přitom on nehne ani prstem... Je to na houby -.-

3 Ver. Ver. | Web | 11. května 2013 v 15:04 | Reagovat

chápu tě,ale psaní na facebooku nebo přes SMS není nikdy ono.Buď tě má rád a tak se taky omluví a jestli tě rád nemá tak se neomluví.;)

4 Vaness . Vaness . | Web | 11. května 2013 v 17:38 | Reagovat

Ta chvíle  když mu chceš strašně moc napsat , ale ten pocit vtírání ti to nedovolí ://

Snad se to brzy vyřeší :)

5 Nyan cat ♛ Nyan cat ♛ | Web | 11. května 2013 v 21:32 | Reagovat

To je něco jako vztah našich-mamka dělá pořád všechno, a táta jí stejně ve finále vyčte, že co vlastně doma dělá, a pořád jě někde chyba...
Já na to osobní pohled z takový situace nemám, protože kluka nemám, a nikdy jsem neměla.
Ale chápu to jak nevidíš důvod se doprošovat, omlouvat... Protože žádný takový důvod není.

Držím ti palce, ať se to brzo vyřeší.

6 chemical_angel chemical_angel | Web | 12. května 2013 v 12:31 | Reagovat

tak dufam ze sa ti to rýchlo virieši :)
pekný song :33 ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama