Ignorace a její bolest

3. května 2013 v 16:18 |  z mého světa
Oba máme tak strašně velká ega. Já a Kuba. Ale někdo musí ustoupit. Jsme trvrdohlaví. Upřímně, každý kdo mě zná, ví že taková jsem. Všechno co si umanu, to musím dokázat. A jdu si pro to, ať už mi hrozí cokoliv. Ať to bolí jakkoliv. Ale tahle bolest je větší. Jiná. Jakoby jste se dusili. A nevnímali svět kolem sebe. Jen tu bolest a jeho. Modlila jsem se, abych ho ráno viděla v autobuse. Po té naší hádce mi bylo stále strašně. Musela jsem ho vidět.

Seděl jinde, zády ke mně, ale já ho poznala. Podle jeho mikiny, kterou měl se mnou na třetím rande. Je to ta, kterou jsem prvně objímala. Dotýkala se jí. Jeho. Poznávala tělo. To ego ve mně mi bránilo za ním jít. Chyběla poslední stanice a mě se chtělo brečet. Ví že tu jsem? Nebo skutečně ne? Asi mně ignoruje. Hlavou se mi honilo hodně věcí. Vedle mě seděl brácha, se kterým chodím do třídy. Pořád něco říkal, ale já ho nevnímala. Sledovala jsem jen Kubu. Kluka, s kterým chodím. Kluka, se kterým spím. A kluka, který mě právě teď ignoruje. Všechno kolem mě, jakoby nebylo. Byla jsem uzavřená. Ve velké bublině, která nechtěla zmizet. Dusila mě. Ubližovala.

Bolelo to. Já za naši hádku nemůžu, věděla jsem to. Ale měla jsem pár posledních sekund za ním jít. Za chvilku oba vystupujeme a půjdeme si po svých. To jsem nechtěla. Řekla jsem bráchovi, ať mi uhne, že musím něco udělat. Divil se, kam se chystám, ale pustil mě. Přešla jsem celý autobus a stoupla si za něj. Ležel opřený o sklo a nic kolem sebe moc nevnímal. Když mě uviděl, zeptala jsem se smutným hlasem ,,Hádáme se?". A bála se odpovědi. "Ale ne." řekl a dal mi pusu. Ještě se rozloučil a oba jsme museli jít do svých škol.

Nechápu, proč jsem za ním šla. Jsem za to ráda, ale i tak neumím ustupovat. To jsem se to naučila během pár sekund v autobuse? Táhlo mě to k němu. Možná stačil ten pohled. Přemýšlení. Bolest. Nechci ho ztratit. Nechci zase trpět.

večer..

Usmířili jsme se. Jsme v pohodě, jako dřív. Pořád sice myslím na to, jak se do mě pustil, ale hádky ke vztahu patří. Jde o to, je překonat. Pak to má teprve smysl. Pak se tomu dá říci vztah. Vztah se vším všudy.

Velký
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | Web | 3. května 2013 v 16:26 | Reagovat

Každá hádka odhalí ve vztahu něco nečekaného, a to nejen ve vztahu, ale i v charakteru obou aktérů :) Ignorace je těžká věc, ale on tě přece neignoroval, dřív nebo později by přišel on za tebou, protože mužské ego je sice silné, ale lehce zlomitelné, to mi můžeš věřit :) Hádka sem, hádka tam, hlavně že skončila.

2 Infinity Infinity | Web | 3. května 2013 v 16:34 | Reagovat

Hezky to skončilo, mám za tebe ráda, že jsi ten krok udělala a že jsi za ním šla. Udělala jsi správný krok. Určitě to bude zase v pořádku. :)
A ráda spřátelím. :))

3 Infinity Infinity | Web | 3. května 2013 v 16:34 | Reagovat

*mám za tebe radost :D

4 N* N* | Web | 3. května 2013 v 16:46 | Reagovat

Moc děkuju ♥ Jo, dám si tě do oblíbených
Někdy je potřeba ustoupit, ať je ego jakýkoliv, bohužel .. to je láska :)

5 chemical_angel chemical_angel | Web | 4. května 2013 v 17:33 | Reagovat

to je paráda !:)

6 Madeline Madeline | Web | 4. května 2013 v 19:26 | Reagovat

Supr ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama