Měj se

23. února 2013 v 22:14 |  z mého světa
Znáte ten pocit, kdy vám přijde všechno nesmyslné? Jak jsem jeden čas mohla vážit tak málo a nevidět tu vychrtlost? Jak jsem mohla tolik ubližovat lidem co mě milují a především sobě? A hlavně - jak jsem se mohla trápit kvůli takovému kreténovi? Chelsea sice postoupila, sázku jsem prohrála, ale mě je to jedno. Je to pitomec, kterému jde jen o sex. Nic nemáme psolečného, neví o mně nic, nezajímá se. Je mu to jendo, jen mě chce dostat do postele. Tak to prosím pěkně, ne!

Možná mám chvíle, kdy mě to ještě sráží na kolena. Naši noc si pamatuje do posledního písmenka. No, ještě aby ne! Ale už se ke mě nesmí dostat, je to ubožák. Sexy, ale ubožák. Blbé je, že ho vídám skoro denně nachodbách naší velké školy.

Je tu jeden kluk, jmenuje se Tomáš. Dobře, nemá tolik svalů na břiše (možná mám i větší já), ale zajímá se, má mě rád a máme toho tolik společného. Chyba, nemá mě rád, miluje mě. Vím to. Já ho moc chtěla dokud jsem se nedozvěděla, že mě taky chce. Typické, ale tak to je. V mém světě to takhle funguje, bohužel. Chci to, co nemůžu mít. Vlastně je moc fajn a občas o tom přemýšlím. Nemá žádný zápor až na to, že jsme spolu ve třídě na angličtinu - 3x týdně a že se mi občas nelíbí, co má na sobě. Ale je jako moje druhá duše, prostě minimálně největší kamarád. Neposlal mě nikam, ani když jsem byla totálně na dně z Aleše. I když jsem věděla, že ho to bolí - to, že tak šílím z jiného, to jak mu to popisuji. Přesto tu byl se mnou..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama