Únor 2013

Měj se

23. února 2013 v 22:14 z mého světa
Znáte ten pocit, kdy vám přijde všechno nesmyslné? Jak jsem jeden čas mohla vážit tak málo a nevidět tu vychrtlost? Jak jsem mohla tolik ubližovat lidem co mě milují a především sobě? A hlavně - jak jsem se mohla trápit kvůli takovému kreténovi? Chelsea sice postoupila, sázku jsem prohrála, ale mě je to jedno. Je to pitomec, kterému jde jen o sex. Nic nemáme psolečného, neví o mně nic, nezajímá se. Je mu to jendo, jen mě chce dostat do postele. Tak to prosím pěkně, ne!

Možná mám chvíle, kdy mě to ještě sráží na kolena. Naši noc si pamatuje do posledního písmenka. No, ještě aby ne! Ale už se ke mě nesmí dostat, je to ubožák. Sexy, ale ubožák. Blbé je, že ho vídám skoro denně nachodbách naší velké školy.

Je tu jeden kluk, jmenuje se Tomáš. Dobře, nemá tolik svalů na břiše (možná mám i větší já), ale zajímá se, má mě rád a máme toho tolik společného. Chyba, nemá mě rád, miluje mě. Vím to. Já ho moc chtěla dokud jsem se nedozvěděla, že mě taky chce. Typické, ale tak to je. V mém světě to takhle funguje, bohužel. Chci to, co nemůžu mít. Vlastně je moc fajn a občas o tom přemýšlím. Nemá žádný zápor až na to, že jsme spolu ve třídě na angličtinu - 3x týdně a že se mi občas nelíbí, co má na sobě. Ale je jako moje druhá duše, prostě minimálně největší kamarád. Neposlal mě nikam, ani když jsem byla totálně na dně z Aleše. I když jsem věděla, že ho to bolí - to, že tak šílím z jiného, to jak mu to popisuji. Přesto tu byl se mnou..


Sparto, jeď

21. února 2013 v 22:06 z mého světa
Pořád jsem nevěděla, co dělat. Slíbila jsem si, že mě bude chtít zpátky a bude mě prosit, ale já nevím. Chci zažít zase to zklamání? Tak jsem to dala do rukou fotbalu. Když vyhraje moje milovaná Spartička, klekne si přede mnou na kolena a omluví se. Když vyhraje Chelsea někam s ním půjdu a budu přemýšlet o tom, že u něj budu spát. Stejně se tomu vyhnu, musím, i kdyby vyhrál jeho tým. Něco ve mě by moc chtělo, ale já už takhle na dně být nechci.. Je po první půli a Sparta vede jedna nula. I když vím, že je hodně slabá tohle dotáhnout do konce, musí.

Proč jsem vůbec taková? Můžu mít tolik jiných kluků. Hodnějších, lepších, co si mě váží a zajímají se o mě. Řeknou mi, že jsem nádherná a ne, že mám krásný zadek a líbám nejlíp ze všech holek, co měli. Co mě na něm tak přitahuje? Možná to, že bych s ním hodně zažila. Nevím, něco v sobě má.

Football_by_porscher_large

O mně

21. února 2013 v 13:18
Chcete o mně něco vědět? Jsem šestnáctiletá slečna s hnědýma očima. Brunetka. Slečna, co si prošla anorexií, kdy spadla hodně na dno a také sebepoškozováním, které nebylo v začátcích. Je hrozně šťatsná, že se zvládla postavit na nohy, protože to bylo na poslední chvíli. Teď už bude snad navždy šťastná a udělá pro to maximum. Slečna, která vyrostla, vyspěla, je rozumnější. Už žádné psychické problémy, prosím. Nikdy.

Tohle je místo anonymity. Budu psát to, co chci a cítím. Od toho tento blog je. Chci se vypsat z pocitů a svěřit se lidem, kteří nemají ani tušení, kdo jsem. Lidem, kteří mě neodsoudí a když ano, nemůžou si na mě ukázat prstem.
xoxo